Meditace

Meditace

MeditaceJe mnoho způsobů meditací. Raději používám slovo vnímání nebo rozjímání, které přesněji ukazují. Koneckonců čeština je krásná právě v tomto, například o vnímání lze přemýšlet jako o „v ní má ní“ a o rozjímání jako o roz(dělit) jí má ní.
Z toho vyplývá, že vnímání (meditace) je technika, která by měla sloužit k pohledu sama sebe do nebo na sebe, následně také k vnímání širších souvislostí.
Přesto často slýcháme, že musíme udělat to či ono. Sedět tak a tak. Pořídit si polštářek a hlavně pohankový. Mít místnost, kde nás nebude nikdo rušit. To jsou keci!

Je sice mnoho, co by se mohlo hodit, ale není to nikterak důležité. Důležitý je jen vhled do sebe, a to ať už sedím na čemkoliv a kdekoliv. Jelikož vše, co k meditaci potřebujete, jste vy sami.

Osobně si často užívám vnímání na náměstích. Někdy si jen tak sednu na lavičku, nebo obrubník nějaké kašny, sochy nebo jen řetěz nějakého hrazení. Jindy jen tak stojím, nebo jen procházím. A vnímám. Vnímám sebe, vnímám skrze sebe. Báječné.

Podle mne není třeba zastávat nějaký vyhrazený názor, co mám a co nemám dělat při meditaci nebo meditovat podle nějakého učení. Každý je od narození vybaven vším, co k vnímání potřebuje. Cokoliv jiného je pohrdáním genialitou stvořitele.

Než se však naučím vnímat sebe sebou, je dobré rozjímat. Tedy trošku rozdělit jednotlivé části, byť používat celek. Pro lepší pochopení jsem rozdělil tedy své rozjímání na tři a jednu rovinu:

  • Rozjímání těla (pozornost a vděčnost tělu, orgánům, buňkám a vodě)
  • Rozjímání rozumu (pozornost toku myšlenek a vnitřní komunikaci, pozorování ticha)
  • Rozjímání vnitřního těla (uvědomování si prostoru i neprostoru)
  • Rozjímání ducha (vnímání sebe sebou)

Meditace - TěloZákladním instrumentem je naše tělo. Tělo je služebník, který slouží bez jakýkoliv nároků. Každý okamžik pracuje a neptá se, kdy dostane výplatu.

No ano, samozřejmě se najdou myšlenky, které ukáží na jídlo a pití, že tělo má své potřeby. Dobře. Proč ne? Přesto platí, že tělo za to všechno, co dělá nežádá nic. Ono jídlo a potřeby jsou stejné jako když chci jezdit autem a nedám mu benzín. Auto bude i bez benzínu, jen nebude jezdit, tj. sloužit. Za čas možná zrezaví a rozpadne se, ale to není důležité, pokud ho chci používat, měl bych se o něj starat. Pokud nechci, nevadí. To nejdůležitější, co mohu udělat pro tělo, je věnovat mu pozornost. Tedy pokud ho chci používat.

Je dobré si zapamatovat, že základním instrumentem je tělo! Proto se v prvé řadě snažím tělu věnovat pozornost. Už jen samotná vědomá pozornost, je způsob vnímání a tělu prospívá a což teprve svému tělu projevovat vděčnost?! Nic na tom není! Takovou pozornou meditaci lze provádět kdykoliv a kdekoliv, na dobu jakou jen chceme.
Techniku lze rozšiřovat zvenku do vnitra až k úplně nejdrobnější částečce a zpět, od jedné části až po celek. Úžasné.
Součástí těla, je mozek a v něm se zdá být rozum. Rozum je velmi mladý, daleko mladší než mozek a tělo. Slouží jako voják a k tomu účelu vybudoval si již armádu a strategické pozice. Proto je fajn věnovat mu také pozornost stejně jako milovanému dítěti. Časem lze rozpoznat, že rozum působí po celém těle…
Jak jsem říkal, meditačních technik je celá řada, pravdou však je, že stačí věnovat jen pozornost – být na stráži – pozorovat, jestli jsem to opravdu já, kdo rozum řídí a jestli ne, tak kdo tedy?

Rád říkám: „Nepozoruj zvuk, ale to odkud vychází“, a také „Podívej se na kámen, ale pozoruj, co ho utváří, co vymezuje a co je v něm“.

Pokud si neuvědomuji prostor skrze sebe, pomůže třeba kámen (nebo jiná hmotná bytost) abych prostor pochopil. Stejně je to s tichem. Pokud si neuvědomuji ticho, pomůže mi zvuk atd.

To už se dostávám k vnitřnímu tělu. To lze vnímat skrze své fyzické tělo. Je to nádhera, jelikož vnitřní tělo je omezeno jen námi. Pokud se tedy neomezuji…

Otázkou je, kde mé vnitřní tělo JE. Je v mém fyzickém těle (v mém domě)? A pokud ne, tak kde tedy?

To je začátek pozorování. Skrze své fyzické tělo si uvědomuji své vnitřní tělo atd.

No, a když už jsem tady, JSEM. Mohu pozorovat ducha skrze sebe ve všech podobách…

Nemusíte dělat nic z toho, co tu píšu. Už teď vše umíte. Podstatou je, jestli víte! Pokud ne, už teď máte všechny prostředky, které potřebujete. Nikdo vám je nemůže dát a nikdo vám je nemůže vzít.

Je mnoho způsobů rozjímání a pokud vám ten váš způsob vyhovuje, je vše v pořádku. Pokud ne. Ukáži vám, jak dělám rozjímání já, možná si tak uvědomíte své vlastní nástroje.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *