Veřejné cvičení koncentrace

Vědomá koncentrace

Co je a co není veřejné cvičení koncentrace

Setkání není samotným koncentračním cvičením, je zážitkových učením a zkouškou jak se může cvičit v soukromí. Proto k jednotlivým setkáním a k obsahu, taky tak přistupujte – buďte:

  • zvědaví jako děti,
  • nadšení jako dorostenci,
  • opatrní jako dospělí,
  • rozvážní jako starci.

Jednoduše zkoušejte, porovnávejte, analyzujte a zvažujte. Doma – v soukromí potom již cvičte s nasazením, vůlí a vírou.

Koncentrace není ukázkou technických cvičení. Neosvojujte si proto techniku, nýbrž si pamatujte, co cítíte, pamatujte si své pocity a vnímejte cit, který se projevuje během cvičení. Spíš než pamatovat si cviky, uvědomujte si své pocity a city, tak se dostanete k vědomé koncentraci dřív, než když se budete šrotit techniku. Snažte se vidět – vnímat a pochopit princip.

Sledujte kde a kdy jsou veřejná cvičení v sekci Akce.

Vědomá koncentrace

Vědomá koncentrace neboli koncentrace mystická je koncentrací celku v jedno a vědomí o tom. Vědomá Koncentrace je vnímání jednoty božství v lidské individualitě.
Během ukázek cvičení si můžete uvědomit tzv. trojjedinost několika jednoduchými způsoby. Ukáži vám, jak lze vědomě spojovat tři v jedno – např. tři tvořivé orgány spojíme vědomě v jedno a budeme s nimi pracovat. Zážitkem lze pochopit trojjedinost, jeho sílu a užití. Stejné je to s Vědomou Koncentrací. Čím více si budete všímat citů a pocitů, čím více budete pozorovat zážitky, tím více prohloubíte znalost stavu Vědomé Koncentrace.

Tělo – duše – duch

Vědomá koncentrace je vědomé spojení s božstvím a žití v jednotě těla, duše a ducha.
Na začátek ihned napravím omyl, kterého se dopouštěli, a ještě Bohu žel dopouští někteří mystici, mniši a jiní cvičenci koncentrace, kteří mají za to, že cvičení koncentrační či mystika vůbec, je naprostým oproštěním člověka od hmoty. Z oddělování hrubo-hmotné reality od podstaty stalo se dogma, které vedlo k tomu, že se celé generace mystiků nezabývají tělem i hmotou a hledají poznání pouze v duchovní rovině. Takové dogma je důvodem, proč nesplnili svých úkolů, tj. vnímání božství na všech úrovních. Je dobré si uvědomit, že každé dogma je překážkou, a taky že člověka tvoří tělo, duše, duch. Vědomá koncentrace probíhá pouze v těle, případně skrze tělo. V žádném případě není dobré představovat si jiné pro-středí (střed) než tělo ani nikoho jiného (zástupného), a to ani jako průvodce. Zásadní pravidlo zní: “Nikdy neopouštějte své tělo”!!! Vědomá koncentrace je uvědomění si věčnosti, “věčného života” v těle, nikoli v představě.
Během našich setkání se vynasnažím tato slova osvětlit. Možná přijde uvědomění, že nelze vejít jinak než v lidském těle.

BĚHEM CELÉHO CYKLU TĚCHTO SETKÁNÍ UKAZUJI TŘI ROVINY:

  • Hrubo-hmotnou – to často mluvím o těle a fyzických předmětech
  • Jemno-hmotnou – to hovořím o duši, mysli, myšlenkách, informacích, imaginaci apod.
  • Nehmotnou – odhaluji to, co není ani hrubé ani jemné, budu mluvit o duchu, bohu, podstatě, principu, intuici

KE CVIČENÍ JE DOBRÉ PŘISTUPOVAT TŘEMI ZPŮSOBY:

  • Aktivně – to když budeme aktivně vykonávat nějakou činnost a zasahovat do děje svou vůlí, myslí i tělem. Být vědomě aktivní neznamená něčeho dosáhnout či dosahovat v budoucnosti, nýbrž pouze konat v přítomnosti. Pozorujte svou aktivitu, pozorujte její důvod.
  • Pasivně – to je to, když se bráníme usnout 😉 – (VTIP) bránit se usnout je aktivita s důvodem (neusnout), na to si dávejte pozor – pasivita je o nezasahování do děje, nekonání v přítomnosti. Pasivita je učení se přijímání, vyrovnání i podlehnutí tlaku. Vědomá pasivita je odevzdání se bez strachu (bez požadavků) přítomnosti. Pasivitu nelze udělat!!!
  • Neutrálně – to je již úroveň poznání, kdy z ničeho, ničím, tvoříme něco a víme, že jsme tak učinili. Vědomá neutralita je vyrovnanost, pokoj, klid. Vědomá neutralita se rodí z pochopení a uvedení do života vědomé aktivity a pasivity.

Někdy vás během cvičení požádám, buďte aktivní nebo pasivní či neutrální. Vy samy se rozhodněte, jestli tak učiníte nebo ne. Pokud ano, prosím, nikterak se nesnažte něco dělat. Úkol nebo cvičení proveďte tak, jak si myslíte nebo jaký máte pocit, že je správně. Potom bez hodnocení pozorujte pocity. Pro pochopení je daleko víc důležité pozorovat co cítíte, než snaha být aktivní, pasivní nebo neutrální. Pokud vás požádám: “Buďte aktivní (pasivní, neutrální)”, je to proto, abyste zvýšili svou pozornost a pečlivě pozorovali.

Zlatá pravidla

  • Necvičte koncentraci skupinově – cvičte v soukromí, a to i když jste ve skupině. To není nic jiného než uvědomění si vnitřního prostoru, nikoli zevního. A také je tím řečeno, že se nemáte nechat vodit. Princip je takovýto:
    Ukáži vám cestu – vy se na ni nejdříve dívejte (analyzujte) a chcete-li, vykročte – po cestě už kráčejte samy.
    Lekce jsou jen ukázkou, nikoli hromadným cvičením.
  • Nestavějte cvičení na obdiv – cvičte utajeně – v soukromí. Dřív či později pochopíte, že necvičíte, nýbrž žijete v přítomné pozornosti. A žít je přece normální.
  • Nesnažte se dosáhnout koncentrace (osvícení, naladění, soustředění apod.) – nechte děj volně plynout a tešte se, nebo také těžte, z toho, kde jste, co cítíte, jak se cítíte.
  • Když vám něco nejde, netlačte, nezvyšujte úsilí. Jednoduše začněte znovu a jděte krok za krokem. Kam dojdete není důležité. Důležité je vědomé opakování. To stejné platí, když se někde ztratíte.
  • Cokoli cvičíte déle jak tři až šest měsíců stejným způsobem (stejnou technikou), přestane být funkční – jednoduše změňte cvičení.
  • Učte se principy, nikoli povrchní cvičení. Technika nezajistí výsledek.
  • Pokud na našich setkáních nevíte jak dál, něco není v pořádku, něco nechápete, necítíte se komfortně, zvedněte ruku, stoupněte si, nebo se rovnou zeptejte. Nečekejte až něco dokončíme, zeptejte se hned – třeba i tím, že vykřiknete.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *